Splnil jsem si jeden dávný sen a koupil si astronomický dalekohled. Chystal jsem se na to už pěknou řádku let, ale nikdy jsem výběr toho správného teleskopu nedotáhl do konce, až před nedávnem, konečně.
Vybírání astronomického dalekohledu je celkem složitá záležitost, když o tom jako absolutní začátečník nic nevím – pročítání fór, hledání rad a tak podobně. Reflektor nebo refraktor? Jakou montáž – paralaktickou, azimutální a tak dále… Udělal jsem za celým tím hledáním dokonalého přístroje dlouhou čáru a začal nanovo. Zašel jsem do obchodu s dalekohledy, trochu se poptal, pár dní jsem pak rozmýšlel a nakonec jsem si zašel pro zrcadlový dalekohled typu Newton. Konkrétně tento – Bresser Messier NT-150s s průměrem zrcadla 150mm a ohniskem 750mm. Větší by byl samozřejmě fajn, ale už bych ho neměl kde uskladnit a jako první dalekohled, je to, myslím, super. Tubus mám na paralaktické montáži a rovnou s pohonem polární osy, abych mohl experimentovat i s astrofotografií. Dalekohled mám od pana Matouška a tímto mu děkuji za doporučení.
Doma jsem si samozřejmě musel vše sestavit nanečisto a zabrat tak podstatnou část Jonášovo prostoru pro hračky. I když on to bral jako hračku novou.
Když už jsem věděl co a jak, tak jsem přístroj přesunul na balkón. Měl jsem štěstí na pár jasných nocí a taky, že Mars a Saturn jsou toto léto po západu slunce nad jižním obzorem, tedy dosažitelné z našeho balkónu. Mars byl ještě velmi jasný, tak jsem nedokázal rozeznat téměř žádné detaily, ale Saturn a jeho prstenec byl vidět krásně. Měl jsem základní okulár 26mm (zvětšení 29x) a později si pořídil ještě okulár 6,5mm (zvětšení 115x). To jsem na Saturnu dokázal rozeznat už i pás oblačnosti a také jsem se několik nocí po sobě díval, jak největší měsíce Saturnu mění svou polohu. O pozorování dalších objektů jsem se nepokoušel. Obloha v Praze toho moc nedovolí.
Na pořádné pozorování si musím ještě počkat. První příležitost totiž nevyšla. Když jsme jeli na hory, kde je obloha v noci opravdu temná, tak samozřejmě dalekohled nemohl chybět a málem se do auta kvůli tomu nevešel ani Jonášovo kočár. Nicméně pečlivé urovnávání věcí v kufru auta bylo nakonec zbytečné, protože obloha za těch pár nocí neukázala ani kousek jasné oblohy. Ale s tím se musí počítat – první poučení začínajícího astronoma amatéra.
Už mě začínalo mrzet, že mi dalekohled leží jen tak doma v krabici a shodou okolností byl úplněk. Ne úplněk jen tak obyčejný. Měsíc byl na své cestě kolem země o 20 tisíc kilometrů blíže, než je jeho průměrná vzdálenost. Průměrná vzdálenost je 384 tisíc km. Další úplněk 10. srpna bude dokonce ještě blíže – 356 tisíc km. Tak jsem opět smontoval dalekohled na své balkónové observatoři a čekal až měsíc vyjde. Vybaven také redukcí z okulárového výtahu pro můj foťák Fuji X-A1, abych vyzkoušel jak se přes dalekohled fotí. Ještě bych doplnil, že mi trvalo docela dlouho než jsem objevil, kde v Čechách sehnat adaptér T2 pro Fujifilm X-mount (LMA-TM_FX). Kdyby někdo sháněl něco podobného, zkuste KiwiFotos.
No a jak to dopadlo? Myslím že docela dobře. Foceno tedy foťákem Fujifilm X-A1 a v objektiv se proměnil samotný dalekohled s ohniskovou vzdáleností 750mm. Pro porovnání přidávám ještě fotku jen přes objektiv foťáku s ohniskem 230mm – Fujinon XC 50-230mm.
Fotky v plném rozlišení jsou tady: maestro.zonerama.com
Doufám, že svým článkem pomůžu ostatním začínajícím astronomům amatérům při rozhodování jaký první dalekohled si pořídit. Za mě odporučuji nebrat to tak věděcky a prostě si koupit svůj první dalekohled, naučit se základy a pak jít případně dál. Přeji všem jasnou noční oblohu plnou hvězd.
