Sem tam jsem si postěžoval na svůj starý notebook. Ne že by mi nestačil výkonem, to ne. Intel Cote i5 třetí generace pro mou práci úplně stačí. Ten problém je hmotnost notebooku. No a tak jsem dostal na zkoušku ultrabook lehký jak pírko – Dell XPS 13!

Dell XPS 13 už na první pohled zaujme, je to nádherný kousek hardware. Tenký, lehký a hlavně ten téměř bezrámečkový displej. V Dellu mu říkají InfinityEdge a ke mě doputoval v té nejvyšší variantě – dotykový QHD+ (3200 x 1800 bodů). A již víte, že když dotykový, tak i extra lesklý. S oknem za zády se s tím moc pracovat nedá, ale jinak je to v pohodě. Displej při tak vysokém rozlišení má super jemnost, je požitek prohlížet si na něm povedené fotky.

Byl jsem vždycky toho názoru, že dotykový displej na notebooku je zbytečnost. Potom, co jsem si na XPS 13 v kombinaci s Windows 10 vyzkoušel spoustu věcí ovládat dotykem, místo touchpadem, jsem názor změnil. Kolikrát je rychlejší tapnout na displej, než na místo dojet pomocí touchpadu a kliknout. Odpůrci upatlaných displejů budou určitě proti. Mě z toho ale vychází jediné – můj další pracovní notebook bude mít dotykový displej.

Zmiňoval jsem svůj starý notebook, je to Dell Latitude E5430. Je to stále plně dostačující pracovní stroj pro takového obyčejného IT správce, jako jsem já. Jediný problém je právě jeho hmotnost, musím sebou tahat skoro 3 kg. Pokud tedy nemám možnost pracovat jen z telefonu – Continuum. Když jsem teď s sebou po klientech a serverovnách tahal XPS 13, musel jsem se kolikrát ujistit, že notebook mám opravdu sebou. Tak je lehoučký (1,3 kg).

Nevýhodou je absence ethernet konektoru, bez toho se admin těžko obejde. Takže sebou nosím malou USB síťovku. Jinak je XPSko relativně bohaté na porty, tedy když to srovnám s macbooky. Má dvě rychlá USB 3.0, slot na SD karty, sdružený audio konektor a hlavně Thunderbolt 3 v podobě USB-C. Dalo by se říci zázračné USB-C, protože jedním kabelem můžete mít připojen displej (i více displejů), Ethernet, další USB zařízení, periférie a hlavně se notebook přes tento port může napájet. Potřeba je k tomu dokovací krabička – Dell Thunderbolt TB15. Jediné, co kazí radost je cena doku. Teď se podržte, je to téměř deset tisíc korun. Ještěže existuje varianta v podobě obyčejného replikátoru portů na USB-C (HDMI, VGA, Ethernet, USB 3.0) s cenou kolem dvou tisíc korun. Tak jasně, že replikátor nenahradí plně funkci doku, ale ne každý bude ochoten zaplatit za dok téměř 1/3 ceny samotného notebooku.

XPS 13 má clickpad, veliký clickpad. Ovládá se příjemně a ve Windows 10 se můžete naučit pár šikovných gest. Já jsem léta zvyklý na klasický touchpad s tlačítky, tak jsem měl velký problém se přeorientovat. Když už jsem si zvykl, notebook jsem vracel a mám teď zase opačný problém –  nepoužívat touchpad jako clickpad. Nakonec bych i na XPS 13 preferoval touchpad s tlačítky, jaký znáte třeba z byznys notebooků Dell řady Latitude. S klávesnicí jsem naopak žádný problém neměl, jako kdybych na ní psal odjakživa. Klávesy mají zdvih jen 1,3 mm. Je podsvícená s možností dvou úrovní jasu podsvícení.

Šasi notebooku je vyrobeno z hliníku. Notebook je pevný, neprohýbá se, dobře vypadá (mám stříbrnou variantu) a světe div se, ani jsem ho za měsíc používání nijak nepoškrábal. Opěrka pro dlaně a okolí klávesnice je z karbonového kompozitu s měkkým nátěrem. Nátěr Dell na webu nijak nespecifikuje, ale je to to, co je na dotyk docela příjemné, ale extrémně snadno se upatlá. Pokud chcete, aby vaše XPS stále dobře vypadalo, je nutnost sebou nosit jemný mikrovláknový hadřík na displej a šasi.

XPS 13 jsem dostal s procesorem Intel Core i7-6500U (šestá generace, Skylake). O výkonu CPU se není třeba se moc rozepisovat, benchmarky si najdete na internetu a většina uživatelů ten výkon stejně nikdy plně nevyužije. Novinku se sedmou generací procesorů Intel (Kaby Lake) jsem ještě nedostal, ten snad příště. Při běžné práci se CPU ani trochu nezapotí. Myslím tím takovou obyčejnou kancelářskou práci, internet, vzdálenou plochu a správu všeho možného. Ventilátor jen tiše čeká, kdy se procesor i7 rozjede naplno, aby o sobě taky mohl na chvilku dát vědět. Pak je ale celkem slyšet, to je ta daň za úzké tělo notebooku. Jinak po většinu času se notebook stačí chladit pasivně, tedy neslyšně.

Když se procesor i7-6500U přeci jen vytíží výpočty, tak to dost pocítí baterie. Její výdrž se může klidně dostat pod 2 hodiny. Je to ale extrém, to by CPU muselo celou dobu jet na maximum. Pak je tu ještě displej, ten ve variantě QHD+ dává baterii dost zabrat. Zvláště, když se jede na vyšší úrovni podsvícení displeje. Když jsem s notebookem pracoval, dostával jsem se s výdrží baterie téměř na 7 hodin. Ale jen s 20 % úrovní podsvětlení displeje. V zimních měsících to jde, v letních, kdy je více světla, bude třeba operovat s vyšším jasem displeje a tedy kratší dobou provozu na baterii. Mé dlouhé pracovní dny jsem s baterií vždy přežil v pohodě a ještě s rezervou. Pokud bych ale měl nepřetržitě koukat do displeje, bylo by to horší a potřeboval bych mít po ruce napájecí adaptér.

Baterie a spotřeba je stále slabinou notebooku. U nového modelu XPS 13 s procesorem Intel sedmé generace (Kaby Lake) bude spotřeba o kousek nižší a baterie bude mít kapacitu místo 56 Wh rovnou 60 Wh. Tak doufám, že se mi nové XPS 13 dostane do ruky dříve, než za rok, abych mohl za čerstva posoudit nějaký ten posun k lepšímu. Pokud by šlo hlavně o spotřebu, volil bych variantu displeje FHD (1920 x 1080), ten je k baterii šetrnější. Bohužel není dostupný v dotykové variantě. K napájení notebooku mám ještě takový poznatek – můžete od zásuvky sedět extra daleko, protože napájecí kabel a kabel od adaptéru mají dohromady 4 metry.

Neodpustil jsem si to a vzal do ruky i šroubovák! Odšrouboval pár šroubků ze spodního krytu notebooku a velmi snadno se dostal k samotnému hardware. Vůbec nepřekvapí, že více jak polovinu prostoru vnitřku notebooku zabírá baterie. Baterie je dle Dellu uživatelsky nevyměnitelná, nicméně pro šikovný šroubovák to problém nebude. Samotná deska, procesor a chlazení vypadají celkem nenápadně. SSD je PCIe M.2 provedení s NVMe. Disk vyměnitelný. To se nedá říci o operační paměti, jejíž čipy jsou součástí základní desky. Musíte si tak dobře spočítat s jakou kapacitou operační paměti si XPS 13 zakoupíte (max. 16GB, min. 4GB). Testovaný notebook má 8 GB RAM.

Když jsem u toho hardware, tak mám výtku ke zvukům, které XPS 13 vydává a tím nemyslím zvuk z reproduktorů. V úplně tiché místnosti a při zatížení CPU, se z nitra notebooku ozývá mírné prskání, bzučení. Kdo měl někdy v PC výkonnou grafickou kartu a hrál hry, jistě to bude znát. XPS 13 dělá něco podobného. Všimnete si toho, jen když je naprosté ticho.

Dell XPS 13 je můj favorit. Zaujal mě natolik, že o něm přemýšlím jako o příštím pracovním notebooku. Dal bych ale přednost novému modelu (9360) s Kaby Lake, jen ta cena o dost povyskočí. Také bych raději dotykovou variantu FHD displeje. Škoda že není. Testovaný Dell XPS 13 9350 lze aktuálně zakoupit do 35 tisíc korun s DPH.

Další poznatky z testování XPS 13 najdete na mém Twitteru.

 

ModelDELL XPS 13 (9350) N5-9350-N2-04S
Cena této konfigurace35 000,- Kč s DPH
ProcesorIntel Core i7-6500U (Skylake, 2.5GHz, 4MB L3 Cache, 14 nm)
GrafikaIntel HD Graphics 520
Operační paměť8GB LPDDR3 (1866MHz)
DiskSamsung SSD PM951 256GB NVMe
Displej13.3" QHD+ (3200 x 1800 bodů), dotykový
SíťDell Wireless 1820A 802.11ac + Bluetooth 4.1
I/O2x USB 3.0, 1x Thunderbolt 3 (USB-C), čtečka SD karet, sdružený audio konektor
DalšíReproduktory 2x 1W, širokoúhlá kamera s rozlišením 720p
Baterie56 Wh
RozměryV 9-15 mm x Š 304 mm x H 235 mm
Hmotnost1,26 kg
Operační systémWindows 10 Home

Odkaz na web výrobce: http://www.dell.com/cz/p/xps-13-9350-laptop/pd