Lenovo Miix 700 je zatím nejlepší zařízení z celé řady miix produktů, co mi prošly rukama. Také je z celé řady tím nejdražším zařízením. Je to 12″ výkonný tablet s reprezentativním vzhledem a tenkou klávesnicí.

Miix 700 je produkt, který nejdříve zaujme vzhledem. To potvrzuji. Zlatá varianta, kterou jsem měl k dispozici na test, se líbila téměř všem. To jsem Miix 700 ukazoval spoustě lidem. Nicméně většině se líbila do chvíle, než jsem jim prozradil cenu, ale o té až nakonec. Na webu Lenova je i černá varianta, u nás se ale (asi) zatím dá koupit jen právě ta zlatá.

Zajímavě řešen je pant stojánku tabletu. Na webu Lenova píší, že je inspirován páskem hodinek. Možná na tom něco bude. Líbí se mi to a podobný pant je i na dalších produktech od Lenova. Trochu mám obavu, že časem povolí, ale to během pár dní testování neposoudím.

Tentokrát jsem hardware tabletu nepodroboval výkonnostnímu testování a tak podobně. Prostě jsem ho vzal a běžně několik dní používal. Na standardní recenzi, plnou testů, se mrkněte třeba na webu notebook.cz.

Pracoval jsem s ním několik dní a jednou z hlavních předností je jeho váha. Je lehoučký a i s klávesnicovým pouzdrem má jen 1,1Kg. Na cestování je to opravdu prima. Nevýhodou, z praktického hlediska, je právě ta zlatá barva. Choval jsem se k němu opravdu obezřetně a i tak utržil na zadní straně malý šrám. Stačí nějaké zrnko na stole, posunutí tabletu a je to vidět. Za nějaký čas intenzivního používání to nemusí vypadat dobře.

Pro práci s klávesnicí je třeba mít pevnou podložku, zpravidla tedy stůl. Na klíně to prostě jako notebook fungovat nebude :-). Tablet má stojánek, o který se opírá, a klávesnice může být bez zdvihu nebo přichycená pomocí magnetu k tělu tabletu a získat tak mírný sklon. To pro pohodlnější používání. Raději jsem volil variantu bez zdvihu, protože jinak se klávesnice dost prohýbala a používání bylo nepohodlné. Při psaní na klávesnici jsem se velmi často dotknul nechtěně touchpadu a kliknul někam mimo. Tak jsem při psaní musel touchpad deaktivovat. Časem bych si asi zvyknul a dával podvědomě pozor. Nicméně s touchpadem se pracuje pohodlně. O klávesnici to říci nemohu, velmi nízký zdvih kláves (je prostě úzká) a za těch pár dní jsem si na ní nedokázal zvyknout.

Skvěle funguje automatické přepínání do tablet režimu při odepnutí klávesnice a zpět při připojení klávesnice. Klávesnice drží pomocí magnetu a sedne k tabletu vždy přesně. Při přiklopení klávesnice tablet reaguje a může se tak uspat, vypnout. Podle toho, co se nastaví.

Kdo trochu sledujete dění, tak mu už určitě došlo, že Lenovo Miix 700 je zařízení typu Surface. Tablet se stojánkem, úzká klávesnice plnící také funkci pouzdra. Stojánek nebo podpěrka mi přijde u Miix 700 trochu fórová, opravdu hodně tenká. Při troše nešikovnosti bych se bál, že ji snadno deformuji.

Displej (IPS) o velikosti 12″ s rozlišením 2160 x 1440 mě hodně bavil. Jemný, krásný a Windows 10 si i na tak malém displeji s vysokým rozlišením dobře poradí s velikostí písma. Displej je samozřejmě lesklý, ale dá se to přežít.

K tabletu je dodáváno aktivní pero – Lenovo Pen. Které jsem, sakryš, úplně zapomněl vyfotit. Mám ho alespoň v twítu níže. Osobně jsem nikdy pero či stylus k tabletu nevyužíval a ruční psaní není pro mě. Krátce jsem pero otestoval a i přes veškerou snahu jsem nedokázal eliminovat nechtěné dotyky na displej při jeho používání (možná mám jen levé ruce). V systému je předinstalovaná aplikace (Lenovo WRITEit) pro usnadnění používání pera, ale neumí česky. Tak je v našich končinách nepoužitelná. Po krátkém zkoušení jsem již pero nepoužil. Třeba se ale najde někdo, komu bude vyhovovat.

Zkoušel jsem tablet „uvařit“, abych zjistil, jestli nebude nepříjemně hřát do rukou. Tak nějak jsem neuspěl. Může za to 14nm Skylake-Y CPU. Maximální teplota byla kolem 60°C. Teplo je navíc v kovovém těle dobře rozvedeno, takže z tohoto tabletu vám horko nebude. Při běžné práci se tablet v podstatě ani nezahřeje. Ještě dodám, že vše je v tabletu chlazeno pasivně.

Co mě trochu zaráží je napájení. Připadá mi, že Lenovo pro každé své zařízení udělá úplně jiný napájecí konektor. Tentokrát je to klasický USB port se speciálním tvarováním. Aby nešel nabíjecí zdroj zasunout do jiného USB portu.

Technická specifikace tabletu:

Lenovo Miix 700

Platforma: Intel Skylake-Y
CPU: Intel Core m5-6Y54 1.10GHz, turbo 2.70 GHz, 4 MB L3 Cache
Operační paměť: 8GB DDR3L-1600
GPU: Intel HD Graphics 515
Disk: Samsung 256GB SSD (MZNLN256HCHP-000L2)
Displej: 12″ 2160×1440 IPS, dotykový, lesklý
Komunikace: Intel Wireless 8260 (802.11ac), Bluetooth 4.1, LTE/3G
Zvuk: Stereo reproduktory
Kamera: Přední a zadní 5MP
Porty: Sdružený audio vstup / výstup, micro HDMI, micro SD, micro SIM, 1x USB 3.0, 1x USB 2.0
Baterie: Li-Ion 41 Wh
Operační systém: Microsoft Windows 10 Pro

Hmotnost tabletu: 0,79Kg
Hmotnost tabletu a klávesnice: 1,15Kg

Podrobněji na stránkách Lenovo.

S tabletem jsem strávil pár pracovních dní. Nesmírně mi vyhovovala jeho váha. Opravdu, jako kdybych nenesl nic navíc. U klienta, na schůzce nebo kdekoliv to jde, se snadno používal díky klávesnici jako notebook. Plně mi tak nahradil můj notebook. Při delší práci v kanceláři je možnost ho připojit na větší externí displej a připojit si další periférie. Jediné, co bych vyměnil je povrch. Hodil by se trochu odolnější proti škrábancům.

Výkon hardware je na takový stroj díky Intel Core m5 výborný. Na jeho limity při běžné práci nenarazíte. Stejně tak 8GB operační paměti dostatek. Pocitově bych ale ocenil trochu rychlejší SSD, občas se mi zdálo lehce zabrzděné (možná proto, že předtím jsem testoval ten Alienware). Na baterii vydrží s přehledem celý pracovní den, jen se to nesmí přehánět s jasem displeje.

Cena tabletu Lenovo Miix 700 mě tak nějak vůbec nepotěšila. Čekal jsem ji o něco nižší. Testovaný model vychází skoro na 29 tisíc korun bez DPH. Jasně, hardware je prima, vzhled taky, provedení ok. Ale něco mi na té ceně prostě nesedí. Ať se fandové Lenova nezlobí, já bych za tento stroj třicet tisíc nedal.

Lenovo Miix 700 na webu výrobce.